Ruší se milostí Boží zákon?

Je nutné zachovávat Boží desatero včetně soboty, když nejsme pod zákonem, ale pod milostí? Apoštol Pavel jednoznačně vysvětluje, že křesťan není „pod zákonem“, ale „pod milostí“. Co tím však Pavel myslel?

Římanům 6, 14 - Hřích už nebude vaším pánem, protože nejste pod Zákonem, ale pod milostí.

Jednu věc víme jistě. Když Pavel říká, že křesťan není „pod zákonem, ale „pod milostí“, nemá tím na mysli, že by křesťan mohl otevřeně, vědomě a záměrně porušovat Boží zákon. V epištole Římanům zdůrazňuje.

Římanům 6, 15 - Nuže, budeme hřešit, když nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? V žádném případě! Nevíte, že když někomu sloužíte, musíte ho poslouchat? Stáváte se služebníky toho, koho posloucháte, ať už hříchu ke smrti anebo poslušnosti ke spravedlnosti.

Co tedy Pavel myslel těmito výrazy? Jaký byl jeho postoj k zákonu?

Římanům 7, 12 - Zákon je ovšem svatý, přikázání je svaté, spravedlivé a dobré.

Se zákonem nejsou podle Pavla žádné problémy. Je svatý a dobrý. Jaký je však jeho účel? Zákon zjevuje Boží konkrétní, objektivní měřítko mravnosti. Odhaluje věčné zásady nebeské vlády. Stanovuje dobro a zlo. Zákon také odhaluje, čeho nejsme schopni – žít podle tohoto měřítka.

Zákon je zde především proto aby byla umlčena každá ústa a aby celý svět byl před Bohem usvědčen z viny - Římanům 3, 19.

Římanům 7, 7 - Co na to řekneme? Že Zákon je hřích? V žádném případě! Avšak nebýt Zákona, nebyl bych hřích poznal.

Římanům 3, 20 - Na základě skutků Zákona před ním nebude ospravedlněn nikdo; Zákon totiž přináší jen poznání hříchu.

Když se díváme na dokonalou spravedlnost zákona, je odsouzen každý muž, každá žena, každé dítě. Zákon požaduje dokonalou poslušnost, spravedlnost a velkou věrnost zásadám Božího království.

Podle Pavla BÝT POD ZÁKONEM  znamenalo pokoušet se ve své vlastní síle a svými skutky se sám spasit. Pavel říká, že to je nemožné.

Římanům 3, 23-28 - všichni zhřešili a chybí jim Boží sláva. Jsou však zdarma ospravedlňováni jeho milostí, skrze vykoupení v Kristu Ježíši. Jeho Bůh určil za oběť smíření pro ty, kdo věří v jeho krev, aby tak prokázal svou vlastní spravedlnost. Bůh totiž ve své shovívavosti prominul předešlé hříchy, aby nyní prokázal svou spravedlnost, aby se ukázalo, že je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo věří v Ježíše. Kde je tedy chlouba? Byla vyloučena. Jakým zákonem? Snad skutků? Nikoli, ale zákonem víry. Máme tedy za to, že člověk je ospravedlňován vírou bez skutků Zákona.

Být POD MILOSTÍ  znamená přijmout opatření, kterým nám Ježíš Kristus na Golgotě zajistil spasení. Znamená to uvěřit, že sami se nemůžeme zachránit. Kristus zemřel místo nás! Obětoval se pro nás! Pro jeho smrt můžeme žít!

Podle Pavla existují dva pohledy na záchranu: „zákon“ a „milost“. Zákon určuje jisté normy, kterých lidé ve své vlastní síle nemohou dosáhnout. Milost přináší jak odpuštění minulosti, tak také skrze Ježíše Krista, našeho Pána, přináší sílu k životu v přítomnosti. Pavel výslovně popírá, že Ježíšova smrt odstranila poslušnost zákona.

Celou svou rozpravu o milosti ve 3. kapitole Římanům zakončuje slovy:

Římanům 3, 31 - Rušíme tedy vírou Zákon? V žádném případě! Naopak, Zákon potvrzujeme.

Apoštol Pavel to nemohl vyjádřit jasněji. Odpověděl na naši otázku. Odstraňuje Boží milost zákon? Někteří náboženští vůdcové možná odpovídají „ano“. Apoštol Pavel však říká v žádném případě!

Zbavuje nás Boží milost poslušnosti vůči sobotě? O nic víc, než by nás zbavovala přikázání:  Nezabiješ,  Nesesmilníš, Nepokradeš,  Nevydáš falešné svědectví....

Logické je, když milostí zachráněný hříšník zachovávající z lásky devět z deseti přikázání začne zachovávat všech deset – jako znamení poslušnosti vůči svému Pánu a Vykupiteli.

Čerpáno z knížky: Téměř zapomenutý den – Mark Finley

Více o stálé platnosti Božího zákona naleznete na webu desetprikazani.cz .

odkaz na zdroj