Jitřenka: Dobrovolné otroctví

Kdyby ti řekl: „Nechci od tebe odejít", protože miluji tebe i tvůj dům a je mu u tebe dobře, vezmeš šídlo, připíchneš mu ucho ke dvěřím a bude provždy tvým otrokem. 5 Mojžíšova 15,16.17

Všichni otroci neměli nesnesitelně krutý život. Pracovali sice jen za stravu a bydlení, ale když měli všechno potřebné k životu, co víc si mohli přát? Svého pána si oblíbili natolik, že od něho už nikdy nechtěli odejít. Postavili se ke dvěřím s přáním, aby je pán symbolicky připíchl ke svému domu. Tím se zavázal, že je už nikdy neprodá nikomu jinému a oni budou navždy žít v jeho domě. Věrný otrok se tak stal členem domácnosti a měl jistotu ve věrném pánovi. V naší moderní době si hrajeme na svobodu. Většina z nás však dělá jen na obydlí a stravu. A když náhodou vyděláme víc, tak si hned vezmeme větší hypotéku, abychom nejbližších 30 let mohli splácet lepší bydlení a vybranější stravu. Chlubíme se svobodou, ale ve skutečnosti jsme zotročili sami sebe. A jakému pánu to vlastně sloužíme? Bůh, který se o nás stará, chce být našim Pánem. K bydlení a stravě přidává své požehnání. Spokojíme se s tím? Necháme se navždy připíchnout k Božímu domu? Nebo bychom raději utekli a starali se o sebe sami? Uvažujme, jestli to, co nabízí náš Pán, opravdu stají za to.

Pane, poznali jsme, že u Tebe nám je opravdu nejlépe. Nechtěli bychom od Tebe utíkat za jinými pány. Děkujeme, že jsi ochotný přijmout nás do svého domu. Ne jako otroky, ale jako členy své rodiny.  (autor: Stanislav Bielik)

 https://picasion.com/ TOPlist