Síla modlitby

Z časopisu Rozsévač 08/2016

Nositel Nobelovy ceny, profesor Dr. Alexis
Carrel, nazývá modlitbu nejsilnější formou
energie. Podle jeho názoru je to stejně
velká síla jako gravitace.
Známý americký vědec a výzkumník Dr. N.
J. Stowell při jednom neuvěřitelném objevu
změřil sílu modlitby. Říká: „Byl jsem cynický
ateista, přesvědčený, že Bůh není nic jiného
než výplod lidského mozku. Nemohl jsem
věřit v nějakou živou božskou bytost, která
by nás všechny milovala a měla nad námi
moc.“
Jednoho dne pracoval ve velké patologické
laboratoři na klinice. Jejich úkolem bylo
změřit vlnovou délku a sílu záření lidského
mozku. Zjistit, co se tam děje ve stádiu,
když končí život a přichází smrt.

„Vybrali jsme ženu, která umírala na ra-
kovinu mozku. Věděla to i ona. Duševně

a psychicky byla překvapivě v pořádku,
i když její fyzický stav byl velmi špatný.
Byla věřící. Krátce před jejím úmrtím jsme
u ní na pokoji instalovali vysoce citlivý
přístroj, který nám měl ukázat činnost
v mozku v průběhu posledních minut
života.
Na postel jsme umístili též malý mikrofon,
abychom mohli slyšet její slova, pokud
ještě vůbec bude projevovat známky
života. Byli jsme ve vedlejší místnosti. Pět

střízlivých vědců. Plni očekávání a vnitřní-
ho napětí jsme stáli před svými přístroji.
Ručička byla na nule a mohla se vychýlit
do 500 pozitivní hodnoty doprava a 500
negativní hodnoty doleva.“
Nějaký čas před popisovanou událostí
bylo provedeno s tímto přístrojem měření
vysílání jedné radiostanice, jejíž program šel
do éteru silou 50 kW. Šlo o zprávu, která
musela oběhnout okolo celé zeměkoule.
Měřením tehdy zjistili 9 stupňů plusovým
směrem stupnice.

Všechno nasvědčovalo tomu, že nastaly po-
slední chvíle pacientky. Najednou zaslechli,

jak se začala modlit a velebit Boha. Prosila
Ho, aby odpustil všem lidem, kteří jí v životě

ublížili. Děkovala Mu za sílu, která ji pro-
vázela životem, a také za jistotu, že bude

patřit Kristu. Vyjadřovala všechnu svou
lásku k Ježíši, lásku, která se nezmenšila ani
jejím utrpením. V okamžiku, když mluvila
o odpuštění svých hříchů podle Vykupitele
Ježíše Krista, sálalo z ní nesmírné štěstí.
Otřeseni jsme stáli před svým přístrojem
a téměř jsme zapomněli na to, co jsme
vlastně chtěli prozkoumat. Hleděli jsme
na sebe, aniž bychom se styděli za slzy.
To, co jsem slyšel, na mně tak zapůsobilo,
že jsem plakal jako dítě. Najednou – umí-
rající se ještě modlila – jsme slyšeli nějaké

klepání. Když jsme se podívali na přístroj,
viděli jsme, že ručička ukazovala 500
stupňů pozitivně a neustále narážela na
nejvyšší hranici měření. Objevili a změřili
jsme neuvěřitelnou skutečnost. Mozek
umírající ženy obracející se k Bohu vyvinul
55 krát větší sílu, než jsme naměřili v prů-
běhu vysílání té světové radiostanice.“
Později se domluvili, že udělají trochu jiný

pokus. Po přípravě přístroje přemluvili sest-
řičku, aby nějakým způsobem vyprovokova-
la jednoho pacienta. Ten reagoval hrubými

slovy a nadávkami též na Boha.
A opět to začalo v přístroji klepat. Zhrozili
se, když zjistili, že ručička se nachází též na
500 stupních, ale negativních.
„V té chvíli se zhroutil můj ateistický
názor na svět. Stál jsem před tváří Vševě-
doucího. Moje nevěra se mi stala úplně
směšnou. Když jsem chtěl být vůči sobě
poctivý, nemohl jsem před pravdou zaví-
rat oči. Naučil jsem se věřit v Ježíše Krista
jako ve svého Spasitele, Vykupitele.“

Při zkoumání délky mozkových vln Dr. Sto-
well zjistil obrovské rozdíly. Ty jsou stejně

tak individuální jako otisky prstů.
Kdesi se zaznamenává dobro, které činíme,
i zlo, které pácháme.


(Přeloženo z N. Rosa/máj 1997, str. 39)

 https://picasion.com/ TOPlist