Video: Klíč k evangeliu (David Shin)

Co je výkladovým klíčem pro správné pochopení evangelia? Ježíš - pravý beránek Boží a jeho role v odstranění hříchu. Přenos vlastnictví hříchu. Svatyně jako zvětšovací sklo pro teologické výklady. Je možné, že uděláme stejnou chybu jako Židé před více než 2000 lety? Čtyři rozdílné verze evangelia v adventismu. "Nádvorská" teologie vs. svatyňová teologie. Evangelikální tradice. Co hrozí církvi dnes? David Shin slouží jako kazatel v univerzitním sboru v East Lansingu, ve státě Michigan, USA. Je ženatý se svou manželkou Tennille. Natočené na GYC 2015. Níže přidaná šablona Svatyně a klíč k evangeliu.
 
 pro zobrazení přes celou obrazovku rychle 2x klikni do videa 
David Shin slouží jako kazatel v univerzitním sboru v East Lansingu, ve státě Michigan, USA. Je ženatý se svou manželkou Tennille. Natočené na kýč 2015.Co je výkladovým klíčem pro správné pochopení evangelia? Ježíš - pravý beránek Boží a jeho role v odstranění hříchu. Přenos vlastnictví hříchu. Svatyně jako zvětšovací sklo pro teologické výklady. Je možné, že uděláme stejnou chybu jako Židé před více než 2000 lety? Čtyři rozdílné verze evangelia v adventizme. "Nádvorská" teologie vs. svatyňová teologie. Evangelikálna tradice. Co hrozí církvi dnes?
 
David Shin slouží jako kazatel v univerzitním sboru v East Lansingu, ve státě Michigan, USA. Je ženatý se svou manželkou Tennille. Natočené na kýč 2015.

 kázání začíná od 26min

Scéna 3: Boží Šablona  Svatyně a klíč k evangeliu

Jak se lidé rozmnožovali na Zemi, někteří následovali Hospodina a jiní zůstávali proti Němu. A tak Bůh vybral rodinu, který by reprezentovala Jeho a Jeho království, jmenovali se Abraham a Sára. Z těchto dvou měl vzniknout obrovský národ, který by odhalil Boží šablonu celému světu(Genesis 12,1-3). Abrahamovi se narodil syn Izák, Izákovi zase Jákob. Tehdy, když přišel hladomor do jejich země, Jákobova rodina(Izraelité) odešla do Egypta(42:1), kde se jim z prvu mnoho dařilo. Nicméně, nakonec se stali otroky, protože Faraon byl velice podezřívavý a žárlivý(Exodus 1,8-14). Ale Bůh poslal vysvoboditele - Mojžíše, ten zázračně vyvedl Izraelský lid z Egypta do země Kenaanu, země Zaslíbené(3,7-10). A právě tady začíná naše další scéna v našem filmu odhalující Boží šablonu...

    Děti Izraele právě opouštěli Egyptské zajetí. Procházeli se po dně Rudého moře, právě začala jejich cesta do Kanaánu. Cesta z Egypta do Kanaánu je symbolen každého, kdo opouští život zajetí v hříchu a začíná cestu do nebe. Bůh dal dětem Izraele během této cesty pokyny, které je neměly pouze dovést do země Kananejské, ale měly také naplnit mnohem větší smysl.
    Bůh chtěl dovést lidstvo zpět do nebe. Jeho plán bylo použít mocnou ilustraci: SVATYNĚ. Bůh tedy nařídil Mojžíšovi: ''Ať mi udělají svatyni, abych přebýval uprostřed nich.''(Exodus 25,8). Všimni si, jak král David popsal tento příbytek: ''Tvá cesta, o Bože, je ve svatyni. Který bůh je velký jako náš Bůh?'' (Žalm 77,13 KJV)
    Boží cesta zpět do nebeského království se nachází v tomto pozemském miniaturním modelu trůnního sálu v nebesích. V této replice je obsažen plán spasení. Odhaluje charakter a dílo samotného Boha. Otevírá světu tajemství pozadí Satanovy vzpoury, vyvrací lži o tom, že svatosti dosáhneme bez Božího zákona.  Jsou v něm obsaženy odpovědi tykající se konfliktu mezi Dobrem a Zlem, a jak Bůh nakonec ukončí na této planetě problém hříchu. Představ si Satanovy pocity, obavy a vztek, když vidí svůj bývalý domov jako miniaturní model zde na zemi!
    Používám tuto ilustraci, protože Bůh dal Mojžíšovi tento ''vzor'', aby jej postavil. A navíc, je to šablona, která vede člověka přes určitý proces. Svatyně byla fungující budova, ve které se pořád něco dělo. Ve svatostánku byl jistý chod, podle kterého měli kněží vykonávat určité obřady symbolizující Boží plán spásy.
    A teď mě opatrně následuj. Použijeme moderní příklad. Představ si svatyni jako GPS, která ti dává pokyny k tomu, jak se dostat do nebe. Když zadám cíl mé cesty do GPS v mém autě, jsem automaticky navigován k tomu, abych dosáhl cíle své cesty, asi takto: '' odbočit doleva na další světelné křižovatce, odbočit vpravo na dalším exitu'' atd. Podobně nás vede svatyně, vytyčuje body na mapě a vede nás správným směrem. A tak bychom mohli říct, že GPS je zkratka pro Boží ''EvanGelium Plán Spasení''.
    Už jsi se někdy ztratil bez GPS, zastavil a zeptal se někoho na cestu? Daná osoba ti možná podala na první pohled správné informace. Až příliš pozdě jsi si uvědomil, že jistý muž nebo žena doopravdy neznali cíl. Stejným způsobem dnes lidé dávají rady, jak se dostat do nebe a do lepší budoucnosti, jenže bez GPS. Všechno to jsou jen dohady! To je důvod, proč je důležité pochopi Boží GPS. Ve většině části této knihy se budu odkazovat na metaforu ŠABLONA, ale GPS analogie je jen další způsob, jak přemýšlet o svatyni a o tom co se důležitého dělo v této zvláštní budově.

    Zmáčkni zoom+ na kameře ve tvé mysli a pozoruj, budeme zkoumat tuto úžasnou šablonu. Svatyně byla umístěna v centru izraelského tábora, to znamená, že byla centrem plánu spasení. Stavba měla dvě oddělení a byla obehnána vnějším stanem. Svatostánek měl troje dveře, z nichž první vedly z vnějšího stanu na nádvoří. Nádvoří obsahovalo dva články: oltář pro oběti a umyvadlo, ve kterém byla voda, aby se kněží mohli umýt před tím, než vstoupili do druhých dveří vedoucí do Svatyně. V této části byli tři kusy nábytku: stůl s chleby, sedmiramenný svícen a oltář kadidla. Poté se kněží dostali ke třetím a posledním dveřím, což byla vlastně opona vedoucí do Nejsvětější Svatyně. Uvnitř Nejsvětější Svatyně byla archa smlouvy, v niž byl uložen Boží zákon. Na ní ležel příkrov zvaný slitovnice se zastírajícími cheruby. Můžeš si o tom podrobněji přečíst v knize 
Exodus 40.
    Níže se podívej z ptačí perspektivy na diagram - nebo šablonu:

   Nech si tento obrázek uložit v paměti. V diagramu je živě vylíčen plán spasení. Následně zjistíš, jak každý článek ve svatyni nesl evangelium aplikaci, která zobrazuje Boží plán spásy. Pozn. Bylo by skvělé, kdyby sis vzal k tomu svou Bibli, aby sis kontroloval významy. Pokud nemáš, tak klikni 
zde nebo na dané verše. Jestli, ale chceš svou vlastní bibli, tak nám napiš do kontaktního formuláře a my ti ji zašleme zdarma. Pokud se neumíš v Bibli orientovat, tak klikni na instrukce v záložce O NÁS, prozatím snad budou stačit odkazy. Děkujeme za pochopení.:
    1. Obětní oltář je místo, kde byly denně obětovány neposkvrněné zvířata, což ukazuje na Ježíšovu oběť.
    Podívej se na 
Evangelium Jana 1:29
    2. Umyvadlo, kde se kněží umývali, poukazuje na křest.
    Podívej na 
Evangelium Matouše 3:11
    3. Stůl s chleby představuje Boží slovo
    Podívej na 
Evangelium Matouše 4:4
    4. Oltář kadidla symbolizuje modlitbu.
    Viz. 
Zjevení 8:1-3
    5. Sedmiramenný svícen symbolizuje Boží lid, který nechává zářit své světlo.
    Viz. 
Evangelium Matouše 5:14-16
    6. Archa smlouvy, slitovnice představují Boží trůn.
    Viz. 
Hebrejům 4:16
  
    Vidíš ten mimořádný obraz? Podívej se pořádně na obrázek. Zjistíš, že nábytek je uložen ve tvaru kříže! Je to, jakoby Bůh ukázal tisíce let dopředu, před příchodem Ježíše Krista, že Mesiáš bude ukřižován za naše hříchy - že cesta ke spáse je cestou kříže.

Všimni si, že na každém místě, kde se nachází nábytek, byl Ježíš také poraněn na těle:
   
    1. Obětní oltář: Ježíšovy nohy přibity na kříž.
    2. Umyvadlo: Ježíše probodli v Jeho boku, ze které vytekla voda a krev (
Jan 19:34)
    (Víš, že kneží si myli ruce ve vodě potom, co pracovali s krví od obětí?)
    3. Stůl s chleby: Ježíšova levá ruka přibita na kříž.
    4. Oltář kadidla: Kristus zemřel na zlomené srdce.
    5. Sedmiramenný svícen: Ježíšova pravá ruka přibita na kříž.
    6. Archa smlouvy: Trnová koruna probodla Kristovu hlavu

Úžasné! A to ještě nejsme na konci! Všimni si také, jak každý článek svatyně symbolizuje Krista. Ježíš totiž, ve skutečnosti, sám o sobě prohlašuje, že je chrámem čili svatyní(Jan 2:19.20):
   

    1. Obětní oltář: Ježíš je Beránek Boží, který byl obětován za naše hříchy.    
    viz. 
Jan 1:29
    2. Umyvadlo: Ježíš je Voda Života.
    viz. 
Jan 7:37
    3. Stůl s chleby: Ježíš je Chléb Života.
    viz.
 Jan 6:53
    4. Oltář kadidla: Ježíš je náš Přímluvce.
    viz. 
Hebrejům 7:25.26
    5. Sedmiramenný svícen: Ježíš je Světlo světa.
    viz. 
Jan 8:12
    6. Archa Smlouvy: Ježíš je zjevuje jako Bůh v těle, stejně jako Šechina(oblak) byl projev Boha v chrámu.
    viz. 
1.list Timoteovi 3:16

Můžeme dokonce vidět zobrazení plánu spasení, jak Bůh vedl děti Izraele ze zajetí; tento vzor je vyznačen ve struktuře svatyně:
   
    1. Obětní oltář: Obětovali beránka a potřeli krev svých veřejí domu. Dnes je tento svátek známý jako Pesach. (
Exodus 12)
    2. Umyvadlo: Poté byli vyvedeni přes Rudé moře, což je symbol křtu. (
Exodus 14:211. Korintským 10:1, 2)
    3. Stůl s chleby: Následovala padající manna(chléb) z nebe, kterým se sytili. (
Exodus 16)
    4. Oltář kadidla: Pak strávili tři dny posvěcováním srdce jako přípravu na setkání s Bohem. (
Exodus 19)
    5. Sedmiramenný svícen: Byli prohlášeni za zvláštní Boží lid, královský národ a světlo světa. (
Exodus 19)
    6. Archa Smlouvy: Bůh jim vydal Desatero Přikázání. (
Exodus 20)

Svatostánek také ukazuje šablonu Kristova života na zemi:  

    1.Obětní oltář: Narodil se v chlévě mezi zvířaty, jakoby se narodil pro smrt. Byl prohlášen za Beránka Božího (
Jan 1:29)
    2. Umyvadlo: Byl pokřtěn ve věku 30 let v řece Jordán (
Matouš 3:16)
    3. Stůl s chleby: Byl vyveden do pouště, kde byl třikrát pokoušen. První pokušení bylo proměnit kameny v chleby. (
Matouš 4:1-4)
    4. Oltář kadidla: Druhé pokušení byla nabídka troufalé modlitby k Bohu. (
Matouš 4:5-7)
    5. Sedmiramenný svícen: Třetí pokušení bylo přijmout slávu(světlo) světa, tím že se pokloní Satanovi, aby mohl zachránit člověk bez oběti na kříži. (
Matouš 4:8-10)
    6. Archa smlouvy: Kristus překonal všechna tři pokušení a začal kázat Boží zákon a Boží milost. Milost a pravda jsou základem evangelia. (
Jan 14:15)

Tato neuvěřitelná šablona dokonce ukazuje na Kristův sestup z nebe (dívej se na každý kus nábytku z opačného směru. Tento směr ukazuje, jak sestoupil z Jeho slávy v nebesích):
   
    1. Archa smlouvy: Opustil své místo v nebi (
Jan 3:13) a pak...
    2. Sedmiramenný svícen: ...stal se Světlo světa, které bylo zatemněno hříchem (
Jan 9:5)...
    3. Oltář kadidla: ...přimlouvá se jménem lidstva (
Lukáš 23:34) jako...
    4. Stůl s chleby: ...sestupující Chléb z Nebe (
Jan 6:33),...
    5. Umyvadlo: ...pokřtěn za nás a pro náš příklad (
Matouš 3:16), ...
    6. Obětní oltář: ...a pak ukřižován! (
Lukáš 23:33)

Nový Zákon může být viděn také jako vzor šablony.
   

    1. Obětní oltář: Knihy Matouš, Marek, Lukáš a Jan jsou o narození, životě a smrti Ježíše Krista.
    2. Umyvadlo: Kniha Skutků je o křtu Duchem Svatým.
    3. Stůl s chleby: List Římanům po List Judův pokrývá význam studia Bible(Boží slovo je jako Chléb Života)...
    4. Oltář kadidla: ...modlitby(modlení se ve jméně našeho Přímluvce, Ježíše), a...
    5. Sedmiramenný svícen: ...svědectví(křesťané mají být světlo světa jako Ježíšovi zástupci na zemi).
    6. Archa smlouvy: Kniha Zjevení nás zavede až do samého trůnního sálu Boha

Teď je jasné, že pochopení Svatyně - šablony je rozhodující pro pochopení plánu spasení, jak jsme si ukázali v Bibli.
    Možná, že se divíš, proč jsi neslyšel více o tomto symbolu evangelia, a možná jsi o něm neslyšel vůbec. Věříme, že to je plán démonů. Satan ví, že když udrží lidi nevědomé o cestě k Bohu, tak se mu je podaří udržet v zajetí jeho klamu. Svatyně je tak důležitá a tak nádherná právě proto, že poukazuje na proces naší záchrany. Teď se podíváme opět na šablonu, tentokrát na kroky naší záchrany:

Obětní oltář: První věc, kterou musí člověk udělat, aby se zachránil, je přijmout oběť Ježíše Krista na kříži a odpuštění hříchů. ''Jestliže své hříchy vyznáváme, on je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti.'' (1.Janův 1:9) Satan a jeho zlí andělé dělají vše, co je v jejich silách, abychom se nedostali k obětnímu oltáři - ke kříži! Díky milosti Boha, mnozí probourají tuto hradbu a naleznou Krista. Ale dělají tu chybu, že si myslí, že udělali vše, co je potřeba. Ďábel je hodně šťastný, když se zde lidé zastaví. Šablona však ukazuje, že k záchraně se toho musí stát více, než jen přijímat Krista na kříži.

Umyvadlo: Člověk, který skutečně přijal Krista, bude veden k tomu, aby byl pokřtěn.(viz. 
Jan 3:1-8) Umyvadlo představuje smytí našich hříchů. Jestliže obětní oltář symbolizuje to, že za tebe zemřel Ježíš, tak umyvadlo představuje, jak můžeš zemřít pro Krista. Ve křtu člověk symbolicky umírá, jakmile se ponoří do vody - přestane dýchat a je pohřben. Následně je vzkříšen - vynoří se z vody a poprvé nadechne. Teda, pokud existuje 10 démonů, kteří se ti pokoušeli zabránit přijmout Krista, pak věř tomu, že bude 20 démonů, kteří budou bránit tomu, aby ses pokřtil. Ale pokud, díky Boží milosti, proboříš i tuto hradbu démonů, pak se tě démoni budou snažit přesvědčit, že křest je cíl tvé cesty. Najednou můžeš relaxovat a být v klidu. Ale díky šabloně víme, že i toto je lež.

Stůl s chleby: Křesťan, který skutečně příjímá Kristovu smrt a byl pokřtěn, bude stavět na studování Božího Slova, neboť v něm našel spásení.(viz. 
Jan 5:39Matouš 4:4Židům 4:12) Bylo-li 20 démonů, kteří se ti zkoušeli bránit od křtu, pak je zde dalších 40, kteří se tě budou snažit zastavit, aby ses seznámil s Božím slovem. A pokus z Boží milosti projdeš i touto hradbou, tak se tě opět budou snažit přesvědčit, že čtení Bible je dost. Ale Boží šablona ti umožní vidět, jak chybné je toto tvrzení.

Oltář kadidla: Křesťan, který přijal Krista, nechal se pokřtít a studuje Boží Slovo si také uvědomuje, že bez modlitby je bezmocný. Živý vztah s Kristem je nanejvýš důležitý. Pouze skrze modlitbu může odolávat ďábelským útokům.(viz. 
Efezkým 6:10-18) Pokud existuje 40 démonů, kteří se tě snažit zastavit od studování, pak existuje 80 těch, kteří tě budou chtít zastavit od modlitby. Ale milostí Boží, pokud prorazíš tuto linii démonů, pak se tě budou snažit přesvědčit, že už jsi hotov a není třeba dalšího pokroku. My víme, že to zase není pravda.

Sedmiramenný svícen: Křesťan, který skutečně přijal Krista, nechal se pokřtít, studuje Boží Slovo a modlí se, nechá zářit své světlo a nebude ho skrývat. Pravý křesťan sdílí svou víru a bere vážně pověření evangelia - jít do celého světa a kázat radostnou zprávu.(
Matouš 28:18-20) A teď, když je zde 80 démonů, kteří se snaží zabránit ti v modlitbě, jsou stovky dalších, kteří se snaží zabránit ti od svědectví! Ale pokud jsi schopný, díky Boží moci, zlomit tento odpor, pak budeš čelit poslední fázi.

Archa Smlouvy: Bůh se definitivně snaží dovést ztracené lidstvo zpět k sobě. Takže pokud má být křesťan skutečně a naplno přijat u Boha, tak bude ochotný dodržovat Božích Deset přikázání. Pokud jsou tu stovky démonů, kteří tě chtějí zastavit od svědectví, tak teď je tady celá legie zlých andělů, kteří tě budou chtít zastavit od dodržování Božího zákona. Právě tady Satan navrhuje stejnou lež, která ho svrhla z nebe - že nikdo nemusí dodržovat Boží zákon, aby byl svatý. Miliony upřímných, ale špatně informovaných křesťanů podlehli tomuto podvodu. Díky učení, že Deset přikázání bylo zrušeno, a křesťan jimi už není vázán. To je pořádný omyl, ten samý omyl, který vyhostil démony z nebe je stále udržováný a rozšiřovaný mnohými křesťany. Je fakt, že tak jak Satan, mnoho lidí věří, že studování, modlení se, svědectví a křest ruší potřebu dodržovat Boží přikázání! Vzhledem k tomu, že dělají ''dobré skutky'', tak nemusí dodržovat zákon!

Šablona je jasná ohledně naší povinnosti vůči Bohu, je to tak? A Nový zákon je v této věci naprosto jasný. Podívejme se na následující verše:

Jestliže mne milujete, zachovejte má přikázání. Jan 14:15

On mu řekl: „Proč se mě ptáš na dobré? Jeden je dobrý: Bůh. Chceš-li vstoupit do života, zachovej přikázání!“ Řekl mu: „Která?“ Ježíš řekl: „Nezavraždíš, nezcizoložíš, neukradneš, nevydáš křivé svědectví, cti otce a matku, budeš milovat svého bližního jako sebe.“ Matouš 19:17-19

Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali, neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil Zákon. Vždyť přikázání‚ nebudeš cizoložit, nebudeš vraždit, nebudeš krást, nebudeš žádat,‘ a je-li ještě nějaké jiné přikázání, jsou shrnuta v tomto slovu: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘ Láska bližnímu nepůsobí nic zlého. Naplněním Zákona je tedy láska. Římanům 13:8-10

Drak se na tu ženu rozzuřil a odešel, aby rozpoutal válku proti ostatním z jejího potomstva, kteří zachovávají Boží přikázání a mají Ježíšovo svědectví. Zjevení 12:17

Zde je vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a Ježíšovu víru. Zjevení 14:12

Blaze těm, kdo plní jeho přikázání, aby měli přístup ke stromu života a mohli vejít branami do města. Psi, čarodějové, smilníci, vrahové a modláři však zůstanou venku stejně jako každý, kdo miluje a provozuje lež. Zjevení 22:14-15

Mnozí lidé, kteří neznají šablonu se mylně domnívají, že když Ježíš zemřel, skončila platnost Desatera. Ale to nedává smysl. Proč by Ježíš svou smrtí odstranil něco, co definuje hřích? Svou smrtí odstranil pouze zákon Mojžíše, který se zabýval oběťmi a dary, Deset přikázání jsou stále platná a jsou základem Nové smlouvy. Totéž nám dosvědčuje i Duch Svatý. Nejdříve totiž řekl: "Toto je smlouva, kterou s nimi po těch dnech uzavřu, praví Hospodin: Své zákony vložím do jejich srdce a vepíši jim je do mysli," Hebrejům 10:15.16
    Pouze Boží milostí můžeme takto žít a najít bránu do království nebeského. Bůh je milostivý a mnoho na cestě k vykoupení, kteří zemřeli před tím, než mohli objevit plné zjevení pravdy bude poctěno Bohem. Zloděj na kříži mohl jen vykřiknout a přijmout Krista na obětním oltáři - kříži(
Lukáš 23:42) V důsledku toho bude zachráněn. Nemohl sestoupit z kříže a nechat se pokřtít. Někteří lidé mohli přijmout Krista a dokonce se nechali pokřtít, ale možná neměli možnost vlastnit Bibli. I tito budou zachráněni. Bůh nás nesoudí podle toho nevíme, ale podle toho, co uděláme, když zjistíme(objevíme) pravdu.

''A toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si více než světlo oblíbili tmu, protože jejich skutky byly zlé. Každý, kdo koná zlo, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny.'' Jan 3:19.20

    Tak tohle byla šablona, kterou dal Bůh Izraeli, plán, kvůli kterému se ďábel třese. Satan použil všechnu svou moc proto, aby zničil lid na poušti anebo šablonu, kterou dostali, i když lid ještě plně nechápal její význam.    
     Bůh povolal Izrael, aby přinesl světu Boží šablonu. Povolal Izrael, aby připravili svět na to, že přijde Mesiáš a ukázali všem lidem cestu k Božímu trůnu.
    Ale jakmile Izrael vyšel s tímto darem, ďábel se pokoušel zničit tuto misi zavedením modlářství a hříchu uprostřed nich. Boží lid začal uctívat jiné bohy.
    V důsledku toho, Bůh umístil ''svůj tým v time-outu'', po 70 let byli v zajetí v království Babylonu. Jejich město Jeruzalém, jejich šablona - svatyně byli spáleni a zničeni.(viz. 
2.Parapolimenon 36) A právě tady - v Babylonském zajetí - mladý prorok jménem Daniel dostal řadu vidění týkajících se šablony - svatyně - vidění, která zasahují do běhu celé historie světa.

odkaz na zdroj Posledni film země

Smíření a služba ve svatyni. Kristova smrt a smíření.
1. Smíření a služba ve svatyni - Ex 25,8; Žd 7,25; 8,1-2; 10,4
2. Kristova smrt a smíření - Ř 3,24-26; 1 K 15,3; 2 K 5,21; 1 J 2,2

Smíření je jedno ze slov, které Bible používá na označení toho, jakým způsobem Bůh řeší a nakonec i vyřeší problém hříchu, jak obnoví narušený vztah mezi stvořenými bytostmi a sebou. Kromě tohoto termínu se v Písmu nacházejí i jiné obrazy, jako např. záchrana, vykoupení, náhrada či adopce. Tyto metafory jsou převzaty z různého prostředí, např. z trhu otroků, soudního pojednání nebo domácnosti. 
V kořeni slova smíření nacházíme slovo mír, co naznačuje, že významem tohoto slova je nastolení míru, jednoty a souladu. Smíření znamená obnovení přátelských vztahů mezi těmi, kteří byli znepřáteleni. Je třeba mít však na paměti, že toto slovo především zahrnuje proces, který odstraňuje překážky zabraňující nastolení míru, ne jen výsledek, který se dosáhne jejich odstraněním. 
Smíření předpokládá odcizení mezi dvěma stranami, které byly kdysi sjednocené. Znamená tedy obnovu narušeného vztahu lásky a důvěry. 
Smíření je potřebné proto, že přímo v nebesích vypukla válka (Zj 12), vznikl hřích, kterým je především bezzákonnost, vzpoura (1 Jan 3,4). Bůh však řeší tento problém prostřednictvím smrti Ježíše Krista, která působí sjednocení: "A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě." (Jan 12,32) Tatáž myšlenka je vyjádřena i ve slovech apoštola Pavla: "přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu." (Ef 1,10) Na jiném místě říká: "Plnost sama se rozhodla v něm přebývat, aby skrze něho a vněm bylo smířeno všechno, co jest." (Ko 1,19-20)
Smíření se tedy dotýká celého vesmíru. Není určeno výlučně lidem, potřebuje ho celý vesmír. Je důležité, abychom smíření nedefinovali příliš úzce.

1. Smíření a služba ve svatyni - Ex 25,8; Žd 7,25; 8,1-2; 10,4 
Když Bůh chtěl poučit Izraelský národ o tom, jakým způsobem plánuje řešit problém hříchu, nebyla to lehká úloha. Tito bývalí otroci věděli o Bohu, který je předivným způsobem vysvobodil z Egypta, jen velmi málo. Bůh jim nepředčítal teologickou přednášku, ale dal ilustraci v podobě svatyně, kde lidé praktickým způsobem měli účast na tom, co je Bůh chtěl naučit.
Tyto služby lidem ukazovaly na Boží svatost i lidskou hříšnost. Ukazovaly zároveň na ohavnost hříchu i na Boží ochotu hřích odpustit, očistit, přebývat s jeho lidem (Ex 25,8). 
Stánek se skládal ze tří částí, kde každá měla svůj speciální význam: Nádvoří, svatyně a svatyně svatých. 

a) Na nádvoří byl měděný obětní oltář, na kterém se přinášely oběti za hřích. Jestliže člověk zhřešil, sám přinesl oběť k oltáři. Kněz zvíře prohlédl, jestli nemá nějakou vadu, hříšník vyznal svůj hřích, zabil oběť a položil ji na oltář. 
Mezi přinášením obětí v Izraeli a v okolních pohanských národech byl velký rozdíl. Tím, že člověk přinášel oběť, vyznával, že problém hříchu je na jeho straně, ne na Boží, že hřích nedokáže sám vyřešit, že odplata za hřích je smrt (Řím 6,23), že jeho hříchy způsobily smrt nevinné oběti (Jan 1,29). Tato oběť byla předobrazem smrti Ježíše Krista na kříži. 
Přinesením oběti člověk vyznával víru v ospravedlnění skrze víru: svoji oběť nepřinášel jako úplatek Bohu, aby mu Bůh odpustil, ale jako vyjádření víry v Boží odpuštění, přijetí toho, co Bůh dává. Obětí také člověk vyjadřoval víru v posvěcení skrze víru: tím že přinesl oběť přesně tak, jak to Bůh přikázal, vyjadřoval své rozhodnutí být poslušný. 
Obětní oltář na nádvoří zprostředkovával člověku nádherné poselství o odpuštění hříchů. Bůh je ochotný zbavit nás viny, ukazuje nám, že nás přijímá takové, jací jsme. Když se mu odevzdáme, bude s námi zacházet, jako kdybychom nikdy nezhřešili. Umyvadlo na nádvoří bylo symbolem očištění. 
Pro člověka, který si uvědomoval svou hříšnost, muselo být poselství o odpouštějící Boží lásce osvobozujícím evangeliem. Je však zvěst o tom, že Bůh nám odpustil naše hříchy už všechno, co nám Bůh chce říct? Ne! - Jsou ještě další dvě oddělení stánku. Část krve z oběti byla zanesena do svatyně. 

b) Ve svatyni byly tři předměty, jejichž posláním bylo ukázat na to, jakým způsobem Bůh osvobodí lidi z moci hříchu. Bůh chce totiž nejen hřích odpustit, ale i změnit život člověka. Těmito třemi předměty byly: sedmiramenný svícen, stůl s chleby předložení a kadidlový oltář. 
V každé ze sedmi lamp svícnu, který stál nalevo, hořel olej, který osvětloval celou místnost. Židé věděli, že olej, světlo je symbolem Ducha Svatého. Úkolem Ducha Svatého je osvěcovat zatemněnou mysl (1Kor 2,12-14). Toto symbolizuje změnu, která nastává u kajícího člověka (Řím 12,1.2). Tato změna myšlení je klíčovou pro další rozvoj věřícího. 
Vpravo ve svatyni byl nízký stůl, na kterém bylo 12 bochníků chleba. Izraelci v tom mohli vidět symbol udržování života, sycení se Božím slovem (Jer 15,16). 
Ve středu stál zlatý oltář, na kterém se pálilo kadidlo. Oltář stál přímo u opony, která oddělovala svatyni od svatyně svatých. Kadidlo představuje dokonalou spravedlnost Ježíše Krista. Jestliže si lidé obtížení svou hříšností uvědomovali svou nedokonalost, cítili příjemnou vůni kadidla vycházejícího ze svatyně. To byla pro ně radostná připomínka, že Bůh vyslyší jejich prosby - ne na základě toho, jak oni sami jsou dobří, ale na mnohem lepším základě. Jedině Kristus má dokonalou spravedlnost, jedině v jeho přímluvné službě je záruka, že naše modlitby budou vyslyšeny.
Svatyně nám ukazuje, že Bůh chce nejen hřích odpustit, ale že i všechna moc nebes je k dispozici člověku, který touží po změně života, osvobození z moci hříchu. On nám posílá Ducha svatého, který osvěcuje naši mysl, dává nám Písmo, aby nás sytil duchovně, a vyslýchá naše modlitby, i když jsme nehodní. Takto moc hříchu může být v našem životě zlomena a my zakoušíme vítězství nad hříchem.

c) Je však evangelium o tom, že Bůh mi hříchy odpustil, že on mne změní, už celé evangelium? - Ne! Ještě zůstává Svatyně svatých. Bůh ještě musí ukázat na pravého viníka, ukázat, kdo za hřích ve vesmíru může, vyřešit otázku konečné odpovědnosti za hřích, z které byl Bůh falešně před celým vesmírem obviněn. 
Ve svatyni svatých byl jen jeden předmět - truhla smlouvy. V ní bylo uloženo Desatero, jež je vyjádřením Božího charakteru. (A také nádoba s manou a Áronová hůl.) Dekalog byl přikryt víkem, které se nazývalo slitovnice. Když Boží charakter byl nepochopen, když přišel hřích, "Bůh ho přikryl" (to je starozákonní slovo pro "smířit") svým milosrdenstvím, aby člověk i nebeské bytosti měli novou možnost pochopit Boží charakter. 
Když člověk přinesl oběť, kněz vzal trochu z krve do svatyně a tam pokropil před oponou, která oddělovala svatyni od svatyně svatých, kde byla Boží přítomnost. To symbolizovalo, že je třeba ještě vyřešit jeden aspekt hříchu - otázku konečné zodpovědnosti za hřích - a to byla Boží starost. Jak se to dělo? 
Jeden den v roce, v Den smíření, byli připraveni dva kozli, kteří představovali dvě strany ve vesmírném konfliktu mezi dobrem a zlem. Kozel pro Hospodina byl obětován - Bůh je ten, který je ochotný obětovat se za své stvoření, což se zřetelně projevilo v životě a smrti Ježíše Krista. S krví tohoto kozla velekněz vešel do svatyně svatých a pokropil truhlu smlouvy. Tím byla svatyně svatých očištěna od hříchů. Pak vyšel na nádvoří, aby požehnal kající se lid, který tam čekal a aby vložil své ruce na kozla pro Azazela. Takovým způsobem se ukazovalo, kdo je za hřích zodpovědný a kozel byl potom vyhnán na poušť, kde zahynul, aby se naznačilo, že hřích bude z vesmíru úplně odstraněn, vykořeněn. 
Hřích ve vesmíru není proto, že Bůh stvořil nedokonalé bytosti, nebo proto, že by požadoval od nich příliš mnoho, ale proto, že satan Boha neprávem obvinil, očernil jeho charakter, představil ho v nesprávném světle. 
Den smíření ukazuje, že jednoho dne Ježíš Kristus, náš Velekněz, vyjde z nebeské svatyně, kde koná dílo smíření, aby přišel na naši zem podruhé a požehnal ty, kdo ho v pokorném a kajícím duchu očekávali. (Žid 8,1.2) Tehdy bude s konečnou platností ukázáno na skutečného původce zla, satana, a potom může být on i hřích úplně odstraněn. Starozákonní svatostánek jednoduchým způsobem ukazuje, jaká je pravda o Bohu, člověku, satanovi i hříchu. 

2. Kristova smrt a smíření - Ř 3,24-26; 1 K 15,3; 2 K 5,21; 1 J 2,2 
Z pohledu křesťanské víry je Ježíšova smrt na kříži nejdůležitější událostí v dějinách lidstva. Bez ní by Ježíš nemohl splnit své poslání na této zemi. Na kříži naše spasení bylo dokonalé v tom smyslu, že bylo zajištěno plně, dokonale a jednou provždy. 
Když novozákonní pisatelé mluví o významu smrti Ježíše Krista na kříži, mluví o ní jako o "smíření": "Byli jsme smíření s Bohem smrtí jeho Syna" (Řím 5,10). "On je obětí smíření za naše hříchy" (1 Jan 2,2) 
Pro správné pochopení těchto veršů je třeba opět zdůraznit, že problém hříchu nespočívá v tom, že hřích změnil vztah Boha k člověku, ale člověka k Bohu. Jestliže nás Bůh miluje nepodmíněnou láskou - a Bible nás ujišťuje, že tomu tak je - pak on se nikdy od nás neodvrátil, a tedy není nutné si ho smiřovat. (Jer 31,3: Žid 13,8) Smíření působí na nás, ne na Boha (2 Kor 5,18-21). Bůh nedal svého Syna, aby mohl milovat, on jej dal, protože miloval (Jan 3,16). Kříž není příčinou Boží lásky, ale jeho projevem. Bůh nás miloval a hledal už tehdy, kdy jsme byli jeho nepřátelé. Iniciativa vychází z jeho strany, ne z naší (Řím 5,10.11). Ne on potřeboval smíření, ale my, on se sám nikdy neodcizil. Smíření nás sjednocuje s Bohem, mění náš vztah k němu, ne jeho vztah k nám. 
Bible ukazuje, že toto smíření se děje na základě smrti Božího Syna na kříži (Řím 5,10; 2 Kor 5,16; Kol 1,22). Rozsah tohoto smíření je neomezený, protože Ježíšova smrt byla smířením za hříchy světa (1 Jan 2,2), zaplatil výkupné za všechny (1Tim 2,5.6; Mat 20,28). Avšak přesto, že Bůh učinil opatření, aby všichni byli smířeni, toto smíření je skutečností jen pro ty, kdo oběť Ježíše Krista přijímají vírou (Jan 3,18; Řím 5,1.2; Ef 2,8; 1 Jan 5,1). To, co se stalo na kříži pro všechny objektivně, je potřeba přijmout a prožít subjektivně, aby to pro jednotlivce mělo smysl. 
Je třeba mít na paměti zvlášť v diskusi s těmi, co by rádi zredukovali smíření na jedinou událost - Kristovu smrt na kříži, že Starý zákon neomezuje smíření na smrt obětního zvířete, ale zahrnuje do smíření též přímluvnou službu kněží v denní službě a dílo velekněze při výročním Dni smíření (3Moj 16,16-19; 4,20.26.31.35; 5,16). 
Kromě použití slova "smíření" novozákonní pisatelé mluví také o tom, že Kristova smrt na kříži zajistila naše spasení a vykoupení. 
Evangelium je "mocí Boží ke spasení" (Řím 1,16). Ježíš je označen jako Spasitel (Fil 3,20), už jeho jméno na to poukazuje (Mat 1,21). Toto má starozákonní kořeny, protože Bůh je představen jako záchrance, osvoboditel svého lidu (Moj 15,2). Řecké slovo pro "spasení" zároveň znamená i "uzdravení". To naznačuje, že spasení znamená nejen záchranu, ale i obnovu, vyléčení. Kristus nás nejen osvobozuje od viny a moci hříchu, ale i obnovuje k plnému duchovnímu zdraví. 
Vykoupení ukazuje na osvobození otroků z otroctví, na vysvobození zajatců. Jde o zaplacení určité ceny, aby bylo možné darovat svobodu (Ef 1,7; Řím 3,24). Ježíš sám říká o tom, že přišel, "aby dal svůj život jako výkupné za mnohé" (Mar 10,45). Mnohé texty hovoří o tom, že za nás, naši svobodu, spasení byla zaplacena velká cena (1 Kor 6,20; Tit 2,14; 1 Petr 1,18.19). Jestliže tuto metaforu nebereme jako doslovnou skutečnost, nedotahujeme ji do krajnosti (např. ptát se, komu Kristus zaplatil), pak má kus pravdy: Kristovo dílo znamená vítězství nad silami zla a osvobození od toho, čím jsme byli svázáni, ďábel je poražený, pouta hříchu zpřetrhaná. 
Kristova smrt na kříži je také představena jako "smírná oběť" (Řím 3,25). Není to smrt náhodná, smrt mučedníka nebo sebevraha. Je to smrt toho, kdo na sobě nesl Boží hněv, prožíval Boží soud nad hříchem, a to pro naše hříchy (Řím 1,18; 4,25; Žid 2,9).

Výkladové poznámky

1. Je třeba mít na paměti, že Nový zákon neříká, jakým způsobem smrt Ježíše Krista dosahuje naše smíření. K popsání Kristova díla používá více metafor. Ukazuje, že to, co bylo vykonáno na kříži, je dostatečné pro naše spasení, to znamená, že my k tomu už nic nemůžeme přidat. Kříž naplnil potřebu spasení, i když se nevysvětluje jak. 
V průběhu století se lidé snažili vyjasnit tuto otázku. Byly navržené různé teorie smíření, které mají pomoci pochopit, jakým způsobem nám Bůh dává spasení (např. teorie výkupného, satisfakční teorie, teorie morálního vlivu, teorie vlády, forenzní (soudní) teorie právní náhrady atd.). To bylo možné díky tomu, že církev nikdy v dějinách nevyhlásila oficiální ortodoxní názor na smíření. Například v kristologii se formulace Chalcedonského koncilu stala standardním vyjádřením pravé víry křesťanství. Ale v oblasti smíření nic podobného neexistuje. Žádná teorie nebyla univerzálně přijata jako jediná správná.

2. Dnes jsou nejpropracovanější a nejpopulárnější dvě teorie - teorie morálního vlivu a forenzní teorie právní náhrady. 
a) Teorie morálního vlivu tvrdí, že smysl Kristovy oběti spočíval v tom, že byla největším, nejsilnějším projevem Boží lásky, který má za cíl vzbudit odezvu lásky v nás. Tato teorie zdůrazňuje to, co činí Kristova oběť s hříšníkem, proto se též někdy nazývá subjektivní teorie. To, co tato teorie tvrdí, je i pravdivé a i důležité. Přehlíží však nutnost Ježíšovy smrti. Jestliže Kristus zemřel jen proto, že bylo potřebné dokázat Boží lásku, byla jeho smrt skutečně nevyhnutelná? Bible ukazuje, že rozhodně ano (Mat 16,21). 
b) Forenzní teorie právní náhrady tvrdí, že spravedlnost požaduje, aby Bůh nenechal přestoupení zákona nepotrestané. Protože však Bůh chtěl nám lidem pomoci, Kristus vzal náš trest za hřích na sebe. I tato teorie je v mnohých aspektech pravdivá. Bible na více místech hovoří o tom, že Kristus zemřel za nás, pro nás, nesl naše hříchy (1 Kor 15,3). My jsme nemohli udělat pro sebe to, co on vykonal na našem místě. Jeho smrt je objektivním řešením problému hříchu ve vesmíru. Problémem této teorie je, že potlačuje subjektivní aspekt smíření. Ospravedlnění podle této teorie se děje při Božím trůnu a nemá nic do činění s člověkem, s naší myslí. Nesprávné na této teorii je také to, že odděluje od sebe příčinu hříchu a trest za hřích. Aby byl problém hříchu vyřešen, nestačí hřích odpustit, je třeba hříšníka změnit, očistit. Kromě toho, této teorii chybí rozměr vesmírného konfliktu mezi Bohem a satanem, který je také důležitý pro pochopení plánu spasení. Sama od sebe je tedy i tato teorie nedostatečná. 

3. Skutečnost, že žádná teorie smíření nevystihuje celou pravdu, by nás neměla vést k tomu, že se přestaneme snažit pochopit tento důležitý aspekt plánu spasení. Každá teorie nám pomáhá pochopit část z toho, co kříž znamená. Určité aspekty pravdy najdeme ve všech teoriích smíření, žádná však nevyjadřuje celou pravdu. Současně je důležité nezaměňovat metaforu za realitu. 
Věříme, že kříž je nejjasnějším zjevením Boží lásky a spravedlnosti (Řím 1,16.17). Zároveň je to i objektivní, jedinečná a neopakovatelná historická událost, bez které by spasení nebylo možné. Bůh je iniciátorem procesu smíření. Člověk se nemůže zachránit sám, jeho pokání, víra a poslušnost jsou pro spasení důležité, ale ne záslužné. 
Smíření má dvě části: Objektivní a subjektivní. Objektivní část stojí mimo člověka, je to něco, co bylo vykonáno nezávisle na nás, mimo nás a pro nás. Subjektivní část smíření se dotýká člověka, jeho postojů, odpovědí na Boží pozvání a spolupráci s Boží mocí. Smíření je tak objektivní jako i subjektivní. Tyto dva aspekty nestojí proti sobě, ale musí být předkládány vždy spolu, zůstat ve vzájemné harmonii. Je nutné udržovat dynamickou jednotu mezi tím, co Kristus vykonal pro nás a co koná v nás, nezdůrazňovat jedno na úkor druhého.

Praktický důsledek

Když Ježíš mluvil o smíření, zmínil se o jednotě. "Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří pro jejich slovo uvěří ve mne, aby všichni byli jedno jako ty, Otče, jsi ve mně a já jsem v tobě." (Jan 17,20.21) Být "v někom" znamená být v jednotě, v souladu s ním. Podobně jako je jednota mezi Otcem, Synem a Duchem Svatým, má být jednota též mezi všemi stvořenými bytostmi ve vesmíru. "Aby byli jedno, jako my jsme jedno." (Jan 17,22) Ježíš nemluvil o teoriích smíření, ale vyprávěl dojemný příběh o marnotratném synu, kterého laskavý Otec přijal zpět domů (Luk 15,11-32). Žel, nepřejný starší bratr neměl radost z takového obnovení jednoty a souladu v rodině. 
Bůh udělal všechno pro to, aby lidé mohli pochopit, jakým způsobem hřích vznikl, jak bude vyřešen a odstraněn. Dílo smíření bylo představeno v předobrazech ve starozákonní svatyni. Na kříži bylo jednou navždy vykonáno a obhájením Božího charakteru a odstraněním hříchu po tisíciletém království bude ukončeno. Nikdy víc se ve vesmíru nezopakuje hřích, vzpoura, odboj proti Bohu. Bůh odhalil pravdu o sobě, jako i o hříchu a všichni se přesvědčí, že Bůh je úplně důvěryhodný, laskavý a respektuje svobodu. K zaujetí takového postoje lásky, víry a obdivu k Bohu má nám pomoci i naše studium smíření.

odkaz na zdroj BIBLE TV

 https://picasion.com/ TOPlist